HRP, neboli Haute Route des Pyrénées, tedy Vysoko položená cesta přes Pyreneje, je trail, který přechází celé pohoří a vede přitom Španělskem, Francií a Andorrou. Můžete ji jít ze západu - od oceánu k moři, nebo z východu - od moře k oceánu. Tak či tak žádnou velkou slanou vodní plochu - tedy vůbec žádný svůj cíl - dlouho neuvidíte, protože celá HRP má zhruba 800 kilometrů a trvá celou věčnost, než člověk někam dojde.
Možná právě o tom celý život je - máte sice krásně vytyčený cíl, ale cesta k němu vám zabere spoustu času. Několikrát se ztratíte, zapomenete si doma vařič, přervete si stan, když zakopnete o lanko, o kterém jste věděli, že tam JE, a to stále ještě nevíte, zda vůbec do nějakého cíle dojdete. Takže bych všem lidem s cílem doporučila - užívejte si to, dokud JDETE. Protože nikdy nevíte, kdy se na cestě objeví kus skály, který třeba už nepřelezete. Navíc, i když do vašeho cíle dojdete, jak víte, že se vám tam bude líbit?
Jak dlouho to bude trvat
Vyhradila jsem si na celý trail šest týdnů s tím, že bych to za tu dobu snad mohla stihnout :) 800 kilometrů za 40 dní znamená ujít průměrně 20 kilometrů denně, které se ještě navýší tím, že si občas dám zero day a občas toho tolik neujdu. Nebo třeba strávím půl dne před jediným obchodem v celé vesnici čekáním, až jim skončí španělská půldenní siesta a oni se uráčí otevřít, abych si mohla doplnit zásoby. Jak se znám, tohle se mi bude dít pravidelně. Podobně jako stavění stanu pro úkryt před deštěm až ve chvíli, kdy už jsem úplně mokrá. Moje zkušenosti v této oblasti jsou opravdu bohaté.
Trail, značení a navigace
Přes Pyreneje vedou celkem tři dálkové trasy: francouzská GR10, španělská GR11 a HRP, kterou jsem si vybrala já. Narozdíl od GR10 a GR11, které mají každá své oficiální značení, moje trasa značená není. Navigace bude tedy o něco složitější než u ostatních dvou variant, některé úseky údajně nemají ani vyšlapanou stezku.
Papírové mapy si s sebou neberu žádné. Navigovat budu přes předem stažené offline mapy v telefonu. Mám z celé cesty přece jen respekt, beru si s sebou poprvé i záložní navigaci, která mi pomůže, když se mi telefon vybije nebo ho při focení selfíček pustím volným pádem ze skály. Navigace navíc umožňuje i satelitní komunikaci i v oblastech, kde není signál. Z toho mám opravdu radost, protože mi to umožní zavolat si pomoc, když z té skály spolu s telefonem spadnu i já.
Kvůli těmto a dalším důvodům jsem tomuto trailu dala ještě druhý, daleko trefnější, název: Hodně Radikální Procházka.
