Z vyhřáté chaty se mi ráno ani trochu nechce. Ze spacáku pozoruju, jak se za oknem pod nápory toho studeného větru prohýbá strom. Myslím na Harryho Pottera a Vrbu mlátičku a snad poprvé za celý trail přemýšlím, co tu vlastně dělám. Silný ledový vítr mi ochlazuje radost z trailu.
Baví mě to tady dneska jenom napůl. Mám pocit, že jde jen samo moje tělo, pocity jsou odváté kus vedle a mysl ještě dál. Nelíbí se mi to a chci, abychom byli zase všichni spolu. Mám blbou náladu a nesnáším ten vítr!
Poslední týden je mi tu pořád zima a přemýšlím, kde jsem špatně odbočila: jela jsem na jih do Pyrenejí a jsem na Islandu !! Chtěla jsem do tepla !! Na Islandu bych se na zimu jinak nastavila, a navíc je tam všude plno zlepšováků nálady: horké prameny, horké sprchy u každého kempiště, vyhřívané bazény, hot-dogy, hranolky a zmrzlina.
Možná se mi jde tak špatně i proto, že stále ještě nevím, kam dneska jdu. Váhám a nemůžu se rozhodnout. Přes Francii po “oficiální cestě z modré bible” - guide od nakladatelství Ciceron, co tady s sebou všichni kromě mě mají, nebo přes Španělsko podle Pocket Guide? Je to poprvé, co Pocket Guide nějakou variantu vůbec nezmiňuje, a mě to zneklidňuje.
Celá otrávená konečně přicházím k Refugi de Cercastan. Jsem zachráněná! Refugio se dostane hodně vysoko na můj seznam nejlepších chat, je tady totiž hrozně milá strážkyně chaty a MAJÍ KOLÁČE !! Tím v mých očích stoupá i Španělsko a já se rozhoduju, že půjdu tudy.
Španělská refugia oproti těm francouzským, až na dvě výjimky (Belagua a tady), koláče nevedou a já si pak MUSÍM DÁVAT ty omelety, ze kterých je mi potom blbě.
Tarte au citron - citrónový koláč, káva a gateau au chocolat - čokoládová buchta mně dodají energii i na islandské počasí. Obléknu si všechno oblečení, co tady mám, a úplně poprvé za celý trail jdu v dlouhých legínách.
Pokračuju a u rozcestí si ještě jednou zopakuju celý proces rozhodování, kudy jít. Co to se mnou dneska je? Španělsko nakonec definitivně vyhrává a já scházím neznačenou pěšinou, svojí vlastní variantou, dolů. Je to tady už zase typická HRP, pěšina je celá zarostlá, lezu přes velké šutry a moc se mi to líbí :))
Všichni ostatní HRPčáci jdou Francií, jen já jdu Španělskem, a to ještě po neoficiální pěšině. Člověk, co si ho nesu na dně náprsní kapsičky, o mně jednou řekl, že jdu SEMPRE CONTRO CORRENTE. Vždycky proti proudu. Přemýšlím, jestli je to dobrá, nebo špatná vlastnost. Myslím, že obojí najednou. Někdy jsem za to na sebe pyšná, jindy se za to stydím. Mohla jsem se připojit ke skupině Juliena a Marka a zbytek trailu si s nimi moc užít. Pushovat se do sportovních výkonů, jít +2500 metrů denně, ve špatném počasí, večer si dát pár piv, bavit se o nevinných tématech a smát se blbostem. Byla by to zábava a užila bych si to. JENOMŽE TO NENÍ TO, PROČ JDU TENTO TRAIL.
Janja Garnbret před pár týdny obhájila své olympijské zlato v lezení a já přemýšlím, kolik ji to asi stálo ODHODLÁNÍ. Kolikrát řekla ne zábavě, nicnedělání a jednodušším cestám. Myslím, že opravdu hodněkrát. Myslím na ni, obdivuju ji a přitom lezu přes velké HRP šutry.
Jedna jednotka bouřky
Když se v 17h v údolí chystám přebrodit další rozvodněnou řeku, je úplná tma a hodně fouká. Spadnou první kapky a mně je jasné, že ta ohlášená bouřka tentokrát opravdu proběhne, a to přímo nade mnou. Řeku tedy brodím přímo vodou, je totiž úplně jedno, jestli se mi boty namočí z ní nebo od deště.
Blýskne se, zahřmí a já počítám. Bouřka je ode mě šestset metrů daleko, je tedy docela blízko. Leje a padají kroupy, já jdu ale naštěstí lesem a stromy mě chrání. Další blesk a hrom a pořád šestset metrů. Je to dobré, bouřka nepůjde úplně tudy. Další blesk a hrom už jsou od sebe dál a já pod stromy čekám, až to přejde. Od Graema totiž vím, že jedna jednotka bouřky trvá třicet minut, a já tu mám dneska jenom jednu.
Opravdu přestává pršet a já scházím ke krásné velké louce, chráněné před větrem, kde vůbec nefouká! Je sice teprve půl šesté a klidně bych mohla pokračovat, rozhodnu se ale tady zůstat. Je to tu totiž perfektní. Když si vařím večeři, už zase prší.
Cabana de Guerossos – Pla de Boavi / 12.1 km / +724 m / -1276 m
