Vycházím už míň než za týden a nemám moc pocit, že bych byla připravená :D Není to tím, že bych se nechystala, ale spíš tím, že na 800 kilometrů dlouhou vycházku se dá připravit jen částečně.
Mám nachystané vybavení, vím, co si s sebou vezmu a co ne. Mám koupený lístek na vlak a zarezervované ubytování na první noc v Hendaye. Dobrodružství začne asi už tam, protože do ubytování dorazím až dvě hodiny po oficiálním check-inu, nikdo z personálu tam už nebude a pošlou mi prý individuální návod, jak se dostanu do svojí postele. Doufám za prvé, že mi to pošlou, a za druhé, že to najdu :)
Vlakem do Hendaye
Taky se může stát, že dobrodružství - tedy že se něco po**** - začne už o půl dne dřív. Do Hendaye jedu vlakem a musím přestoupit v Paříži. To je komplikované i tehdy, když v Paříži zrovna neprobíhají olympijské hry. K obvyklému riziku, že TGV bude mít zpoždění nebo nepojede vůbec, se tedy přidávají i rizika další, jako třeba že se nestihnu dostat včas přes celé město na druhé nádraží. V Paříži je totiž nádraží hned několik a přestoupit neznamená jen přejít na patřičné nástupiště, ale musí se přejít i na jiné nádraží, aby se člověk nenudil.
Pokud tedy dorazím do Hendaye ještě v ten samý den, budu to považovat za první velký úspěch, a to i případě, že pak třeba nenajdu postel a budu muset nocovat na pláži.
Kde budu spát druhý, třetí a další den?
Devadesát devět procent všech treků, které jsem prošla, jsem plánovala předem do posledního detailu. Třeba přechod Madeiry. Mapu celého ostrova jsem měla projetou prstem křížem krážem, ještě než jsme vůbec dorazili na ostrov. Měli jsme na mapě zakreslená místa vhodná na biwakování. Plynovou kartuši jsem měla zarezervovanou předem ve sportovním obchodě v hlavním městě Funchal. Naštěstí - měli je tam totiž jenom dvě! Autobusy jsme měli předem nastudované a věděla jsem i o zavřených levádách, tunelech a třeba i o laně, které nám mělo zpestřit cestu a po kterém se člověk musí vyšplhat na čtyřmetrovou skálu s 15 kilovým batohem na zádech :D Takže dobrodružství a nečekané obtíže jsou fajn, já jsem na ně ale ráda připravená předem!!
Jak se ale mám nachystat do detailu na přechod Pyrenejí, když ani nevím, kolik kilometrů za den ujdu? Jak mám dopředu hledat místo na přespání, když nevím, kde budu? Třeba tam bude čtyřicet stupňů ve stínu a místo plánovaných 25 kilometrů denně jich ujdu jenom 5, následně zkolabuju ve stínu jediného stromu a budu ráda, když mě v bezvědomí nesežere pyrenejský ovčácký pes.
Jsem připravená na cestu, která začíná za týden? NEJSEM! Ale mám aspoň koupený kuskus, ovocné taštičky na snídani, salám a nové boty.
