Už včera, když jsem odbočila z GR11, se trail hned změnil ve strmé stoupání přes velké trsy trávy a kamenná pole. V takovém terénu od rána pokračuju až na pas Col d’Aygues Tortes, 2687 m.
Rozhodování
Z průsmyku nejdřív sejdu kousek dolů a potom JDU DLOUHO ROVNĚ, ani nestoupám, ani neklesám !! až k jezeru Lac de Caillaouas s jeho velkou hrází, kde se musím rozhodnout. Odpoledne má totiž přijít bouřka, a to já mám zrovna jít přes první dva z vysokých pasů na skoro třech tisících metrech.
U jezera na slunci poobědvám a snažím se správně se rozhodnout. Modré nebe bez mráčku ani nenaznačuje žádnou bouřku, která je hlášená se skoro stoprocentní pravděpodobností. I tak se rozhodnu tady zůstat.
Čekání na bouřku
Od prvního dne mně tady lidé povídají o slavných pyrenejských bouřkách. Jsou to právě ony, které tady všem horským aktivitám dodávají opravdu dobrodružný ráz, a já nemám moc chuť jednu z nich ZAŽÍT ZROVNA VE DVA A PŮL TISÍCÍCH METRECH :))
Je tady malé refugio, sedím tady na lavičce a na slunci si suším mokré věci. Plán zní jasně: počkám tady celé odpoledne a až bude po bouřce, půjdu ještě asi hodinu a půl dál k jezeru a biwaku.
Byl to opravdu skvělý plán. Až na to, ŽE VŮBEC NEPRŠELO !!
Po čtyřech hodinách ČEKÁNÍ NA BOUŘKU, KTERÁ NEPŘIŠLA, si vařím večeři. Protože mám před sebou zítra dlouhý den, rozmazluju se a dělám si poslední z mé zásoby v mrazu sušených jídel, aby se mně zítra šlo jako po týdenním odpočinku v pětihvězdičkovém hotelu :)
Světelná show
Po krátkém výstupu přicházím k jezeru Lac des Isclots, kde už stojí jeden stan. Jdu se seznámit se sousedem, jmenuje se Graeme, je z Anglie a celou HRP prošel před třemi roky! Protože už jsem večeřela, nemám kromě stavění domu nic na práci, a tak si s Graemem povídáme. Je mi moc sympatický, je tady tentokrát na dovolené proto, aby si vystoupil na všechny vrcholy, na které během jeho HRP nevyšel. HRP se mu tedy nezprotivila natolik, aby už se sem nikdy nevrátil, což beru jako dobré znamení i pro zbytek mojí cesty :))
Po chvíli se už ztemnělá večerní obloha začíná prosvětlovat. NE SLUNCEM, ALE BLESKY! Blýská se strašně moc na úplně celém nebi nad námi a je to moc krásné. Zároveň jsou ty blesky hodně vysoko a daleko a ani Graeme ani já si z toho nic moc neděláme.
Až nám začne být zima, popřejeme si dobrou noc a odcházíme spát každý do svého domu, postaveného na jednu noc v ochranném kruhu kamenných zídek.
Kus před Col d’Aygues Tortes - Lac des Isclots / 12 km / +1098 m / -989 m
